V neděli 9.10. nastal dlouho očekávaný odjezd do Regensburgu. Strašně jsem se těšila, ale zároveň jsem měla strach, jak to všechno zvládnu.

Doprava:

Cesta z Prahy proběhla bez problémů, nikde jsem nemusela přesedat. Cesta trvala kolem 4 hodin. Po příjezdu jsem se musela nejdříve zorientovat. Rodina bydlela tak 20 min. pěšky od nádraží, takže jsem se nemusela zabývat autobusy. To bylo pro mě velice fajn. Cesta zpátky do Česka byla pro mě strašná (nikdy si nevezte plný kufr, když plánujete nakupovat). Přímý vlak měl v Regensburgu 10 min. zpoždění, to pak nabíralo 20 min., ale to nebylo nejhorší. Nakonec nám nahlásili, že máme v Plzni přestupovat na jiný vlak do Prahy.To byl můj konec. Ale lidi mi pomohli kufr nacpat do vlaku, tak jsem nakonec dorazila do Prahy.

Výuka:

První den jsem měla pohovor s učitelkou kvůli zařazení do skupiny. Dostala jsem se do skupiny A1. Všichni ve skupině byli strašně milí a učitelé ještě víc. Forma vyučování mě strašně bavila. V moji skupině tam byli 2 Turci, pak z New Yorku, Venezuely, Portugalska, z Rumunska, byla jsem tam jediná Česka. Byla jsem tam druhá nejmladší. Byla to ta nejlepší skupina, hrozně jsme se nasmáli. Škola pořádala skoro každý den nějaké akce, výlety.

Ubytování:

Rodina bydlela tak 15min. od školy tak jsem nemusela brzo vstávat. Bydlela jsem v krásném domku. Před domem jsem se setkala s mou spolubydlící, byla z Česka. Staly jsme se kamarádkami. Rodina byla moc milá, snažila se s námi komunikovat. Rodiče měli 2 syny a dceru a taky domácího mazlíčka kočku. Rodina vařila z bio potravin (saláty, rizota), ochutnala jsem italská, španělská, francouzská jídlo, pro mě to bylo úplně něco jiného. Některá mi chutnala a některá ne…nejsem totiž zvyklá jíst pořád saláty, těstoviny…bez masa. S rodinou jsem byla v kontaktu hlavně u večeře. Přes den byli v práci,takže jsem je vídala vždy až kolem šesté večer.

Závěrem bych chtěla velmi poděkovat Nadaci manželů Klausových za tuto příležitost, velmi si toho vážím.

Lenka Davidová