2015 Bournemouth - Andrea Malá

 

Doprava

Téměř dvacetihodinovou cestu z Prahy do Londýna mi velmi zpříjemňovaly vymoženosti autobusu. Měli jsme obrazovku na sedadle před sebou, byla tu stálá možnost dát si nějaký horký nápoj a byla nám poskytnuta i toaleta. Zastavovali jsme pravidelně každé čtyři hodiny, případně když někdo vystupoval. Už v autobuse jsem se seznámila s dalšími dětmi sponzorovanými nadačním fondem, a tak jsme následný Coach z Londýna do Bournemouthu hledali společně. Všechno šlo hladce a domů

Městská doprava v Bournemouthu je poměrně drahá, ale já jsem bydlela čtyřicet pět minut od školy a dokonce hodinu a půl od centra města, a tak nebyla jiná možnost, než si čtrnáctidenní jízdenku ve škole zakoupit.

Rodina

Přesně ve stejný termín byla v mé rodině ubytována ještě Francouzska Clémence, takže jsem ani tam případně nebyla na všechno sama. Bydlela jsem v rodině Pat a Davida Allenových, kteří byli moc milí, vstřícní a hodní. Nádherný pokoj byl vybaven manželskou postelí, obrovskou skříní se zrcadlem a v domě bylo přístupné připojení Wi-Fi. Dokážu ocenit krásné interiéry a musím uznat, že právě to byl jeden z důvodů, proč se mi nechtělo domů.

Škola

Začínali jsme každé všední ráno v devět hodin a s přestávkou a pauzou na oběd trvalo vyučování až do tří hodin odpoledne. Ráno a odpoledne jsme vždy měli jiného učitele a odpolední se dokonce během dvou týdnů změnil. Výuka se nedá ani zdaleka přirovnávat hodinám ve škole. Konečně jsem díky rozřazovacímu testu měla možnost pracovat s lidmi na mé úrovni, neskutečným způsobem jsem si rozšířila slovní zásobu, přestala jsem být tak ostýchavá, co se týče mluvení a navíc jsem měla možnost seznámit se s tolika novými báječnými lidmi.

Stravováni

Doma jsem měla každé ráno nachystané krabice s cereáliemi, dva tousty s máslem, mléko a džus, což mi maximálně vyhovovalo. Možnost zakoupení oběda jsme měli ve školní kantýně, ale vzhledem k tomu, že jsem měla poměrně blízko Tesco, pokaždé jsem šla tam. Jinak jsem se snažila venku moc nejíst, ceny byly poměrně vysoké. Co jsem si ale neodpustila, byla pár zastávek ve Sprinkles - lepší zmrzlinu jsem v životě neměla!

Na závěr bych chtěla velmi poděkovat manželům Klausovým za zprostředkování tohoto pobytu. Zároveň ale děkuji i sponzorům, díky kterým bych se zajisté nikam nedostala. Byly to naprosto úžasné dva týdny, poznala jsem jinou kulturu, bavila jsem se, rozšířila si své jazykové znalosti a co je nejvíc, splnil se mi dávný sen a jsem za to všechno nesmírně vděčná!